Nezapomenutelný příběh lásky ukrývá báseň Andreje
Sládkoviče Marína. Lásky k ženě, k životu
a k naší zemi. Příběh lásky Andreje a Maríny
zná snad každý z nás. Je v něm zároveň touha
a smutek. V básni se skrývá celý náš život
se svými vzlety i pády. Příběh je skutečný.
Andrej báseň psal roky, a jak se za tu dobu
proměňoval on sám, měnila se i jeho láska k Maríně.
Zpočátku hoří touhou, později proklíná okamžik jejich setkání a opěvuje krásu a drsnost naší země. Málokdo ví, že Andrej věnoval Maríně prsten. To mě přivedlo k myšlence rozvinout ve špercích téma jejich naplněné lásky. Prsten měl tvar pomněnky a jsem si jistá, že tento motiv Andrej nevybral náhodou. Pomněnky, jak napovídá jejich jméno, symbolizují nerozlučný cit. Mládenci i dívky tuto květinu často dávali své lásce, aby na ně nezapomněla. Jen tak, z lásky, aby je měla stále na paměti.